Oddělení klinické biochemie

Aktuality

Nemocnice Písek, a.s. se připojuje ke kampani Týden rizik malnutrice, který probíhá od 6. do 12. listopadu 2023. Cílem je upozornit širokou laickou i odbornou veřejnost na to, že nedostatečná výživa je vážným problémem, který negativně ovlivňuje přežívání pacientů a významně zvyšuje náklady na zdravotní péči, a že tento problém lze efektivně řešit. 

V týdnu kampaně bude spuštěna nová verze webu www.RizikaMalnutrice.cz s rozšířeným obsahem pro laickou veřejnost, která obsahuje informace o výživě při různých onemocněních, praktické návody, jak si pomoci a kalkulačku rizika.

Nově bude vytvořena sekce pro zdravotnické odborníky. Obsahem odborné části webu budou informace o příčinách a důsledcích malnutrice, návody a postupy, jak malnutrici diagnostikovat a léčit, včetně komplexního léčebného přístupu u různých stavů s využitím všech možností nutriční intervence. 

Kampaň probíhá pod záštitou Ministestva zdravotnictví ČR.

Zkvalitnění a zrychlení laboratorního vyšetření krve přinese obměna přístrojů na Oddělení klinické biochemie Nemocnice Písek. Biochemici mohou už nyní (od prosince) využívat nový analyzátor Cobas Pro od švýcarské firmy ROCHE, k němuž přibude zanedlouho ještě jeden stejný přístroj. Díky tomu bude písecká laboratoř schopna vyšetřit dvojnásobný počet vzorků krve pacientů.

„Na základě laboratorního vyšetření krve, moči a dalšího biologického materiálu lze získat většinu informací o pacientovi. Rozbor pomůže rozpoznat například časné poškození ledvin nebo cukrovku. To, které látky se v krvi či moči objeví, je důležité nejen pro stanovení diagnózy, ale i pro následný léčebný proces,“ řekl Pavel Malina, primář Oddělení klinické biochemie Nemocnice Písek.

Kliničtí biochemici mají v písecké nemocnici k dispozici moderní laboratoř v Pavilonu Q, který byl postaven před několika lety za 100 milionů korun. K nynější obměně přístrojů dochází kvůli potřebě zvýšit počet vyšetření. „Umožní nám to zkrátit dobu od přijetí vzorku do vydání výsledků a stanovit velkou většinu požadavků na vyšetření funkce ledvin, jater, bílkovin v krevním séru, hormonů, nádorových markerů, ukazatelů poškození srdce a svalů pouze na dvou analyzátorech,“ sdělil Pavel Malina. 

Každý z analyzátorů dokáže zpracovat 900 ISE testů za hodinu, 1000 fotometrických stanovení za hodinu a 300 imunochemických stanovení za hodinu. „Přístroje poskytují přesnější a spolehlivější výsledky, pod které se bez obav podepíšeme,“ dodal primář Oddělení klinické biochemie.

Dne 9. 5. 2022 nad ránem zemřel ve věku 84 let RNDr. Vilém Janda, emeritní primář Oddělení klinické biochemie. Jako primář tohoto oddělení působil 29 let.

RNDr. Janda se narodil v Salcburku v roce 1938 a nějakou dobu tam žil, což mimo jiné vysvětlovalo jeho skvělou znalost němčiny. Dr. Janda byl absolventem Přírodovědecké fakulty UK, katedry živočišné fyziologie a biochemie. Svoji profesní dráhu zahájil jako učitel na píseckém gymnáziu, kde učil i některé současné zaměstnance nemocnice včetně lékařů. V roce 1972 nastoupil jako provozní chemik na Oddělení klinické biochemie, které se vyčlenilo z „Ústřední laboratoře“ nemocnice založené v roce 1952. Oddělení v té době vedl RNDr. Jaroslav Michal. Po jeho odchodu do důchodu v roce 1976 vedení laboratoře převzal právě RNDr. Vilém Janda. V rámci svého působení vedl i tzv. středoškolské vědecké odborné práce několika studentům včetně stávajícího ředitele nemocnice MUDr. Jiřího Holana, MBA. Z vyprávění starších kolegů (emeritní primář Interního oddělení MUDr. L. Fábik) i vlastních zkušeností vím, že Dr. Janda promptně zaváděl novinky v laboratorních vyšetřeních záhy poté, co se staly dostupnými (osobně jsem zažil nástup převratných metod - troponinu v diagnostice infarktu myokardu a NT-proBNP v diagnostice srdečního selhání). Zdejší laboratoř nezaostávala proti fakultním pracovištím té doby ani po stránce přístrojové. V roce 1992 zavedl v laboratoři převratnou technologii tzv. suché chemie, která na rozdíl od ostatních analytických systémů nevyžadovala přívod vody ani napojení na odpad. 

RNDr. Janda byl všem známý svojí velmi rychlou mluvou, která se snažila držet tempo s jeho překotným myšlením. Ne každý mu byl schopen ihned rozumět, ale po krátkém čase se dal jeho trysk myšlenek stíhat. Velmi rád cestoval, jednak sám v rámci odborných kongresů a konferencí, jednak se svojí milovanou ženou Evou. Všichni z našeho oddělení, kteří ho zažili, nezapomenou na jeho památnou větu, kterou nás chlácholil před příchodem různých kontrol či auditů (laboratoř byla již od roku 2003 certifikovaná dle normy ISO 9001): „Přijít můžou, odejít musí“. RNDr. Janda přesluhoval řadu let i v důchodovém věku a snažil se najít svého nástupce. S MUDr. Karlem Ježkem se mu to nepodařilo, uspěl až u mne, kterého biochemie zajímala již od gymnaziálních let a po 5ti letech na interně jsem zakotvil na Oddělení klinické biochemie, které jsem po něm posléze v červenci 2006 převzal. Bylo na co navazovat a snažím se jeho odkaz nezklamat. Před svým odchodem do důchodu ještě Dr. Janda uspořádal v květnu 2006 velkolepé setkání klinických biochemiků a laborantů: XXIV. Mezikrajské dny jihočeského, pardubického a královéhradeckého kraje. I poté jsem se s dr. Jandou opakovaně setkával, ale bylo to hlavně kvůli jeho zdravotním potížím a jejich léčbě. Potom, co v červnu 2019 zemřela jeho milovaná žena Eva, odešel nyní i RNDr. Vilém Janda.

Čest jeho památce!

Pavel Malina

Přednášku primáře Oddělení klinické biochemie Nemocnice Písek Pavla Maliny k laboratornímu vyšetřování zánětu ocenili jako nejlepší přednášku nedávných 45. Brněnských onkologických dnů čeští i zahraniční odborníci na rakovinu. Primář Malina v ní hovořil o využití jednoho z ukazatelů zánětlivých stavů, který se nazývá Interleukin-6. Díky němu dokáží písečtí lékaři velmi brzy zjistit přítomnost zánětu nejen u onkologicky nemocných. To ve svém důsledku ocení pacienti. 

„Využití interleukinu-6 při laboratorním určování přítomnosti zánětu se v Česku i ve světě více rozšiřuje až v posledních letech. V Písku se ale této metodě věnujeme díky mým kolegům a předchůdcům už od roku 2002. Na jejich zkušenosti jsem navázal a publikoval práce o využití interleukinu-6 u zánětu slinivky břišní, novorozenecké infekce, náhlých příhod břišních a infekce nebo zánětu jako takového. U onkologických pacientů jsou zánětlivé komplikace časté a nebezpečné. A právě k jejich včasnému zjištění slouží interleukin-6,“ sdělil MUDr. Pavel Malina, Ph.D.

Tento ukazatel stoupá v těle nemocných už po jedné hodině, tedy o 6 až 12 hodin dříve než jiné ukazatele. A mnohdy právě hodiny hrají důležitou roli při záchraně života pacientů s vážnou zánětlivou komplikací.

Brněnské onkologické dny pořádá už řadu let Masarykův onkologický ústav – přední česká nemocnice zaměřená na diagnostiku a léčbu pacientů se zhoubnými nádory. Letos se jich zúčastnily stovky českých i zahraničních onkologů. Během třídenního setkání odborníků zaznělo 247 příspěvků.

„Upřímně mě toto ocenění velmi mile potěšilo. Naposledy jsem podobné uznání zažil na konferenci Colours of Sepsis 2011 v Ostravě za příspěvek věnovaný využití interleukinu-6 u akutního zánětu slinivky břišní. Tehdy jsem na něm spolupracoval s doktorem Vladimírem Cejpem z našeho chirurgického oddělení a profesorem Antonínem Jaborem z Institutu klinické a experimentální medicíny IKEM,“ doplnil primář Malina.

Už podesáté se sešli lékaři, analytici a laboranti, aby si vyměnili zkušenosti z oblasti klinické biochemie. Pod záštitou České společnosti klinické biochemie a Nemocnice Písek, a. s., se v píseckém penzionu U Malířských na začátku listopadu setkalo 45 klinických biochemiků a přibližně desítka zástupců odborných firem. 

Letošní ročník byl rozdělen do pěti tematických bloků: preanalytika, postanalytika, nová éra laboratorní diagnostiky, toxikologie a kazuistiky.

„Hovořilo se například o problematice odběrových míst, převážení vzorků na dlouhé vzdálenosti, přeplácení lékařů laboratořemi a laboratorními řetězci. Diskutovalo se také o zodpovědnosti za správný průběh odběru vzorků, které se následně vyšetřují. Všichni se shodli na tom, že odpovědni jsou společně ordinující lékař a zároveň laboratoř, kde se vzorky již zkoumají,“ uvedl primář Oddělení klinické biochemie MUDr. Pavel Malina, Ph.D. 

Biochemici řešili i nový trend účastni pacientů na laboratorních vyšetření. „Evropská společnost laboratorní medicíny má totiž záměr vtáhnout pacienty do spolupráce s lékařem a  laboratoří,“ řekl Malina. 

Účastníky setkání zaujala také část věnovaná toxikologii. „Bylo zajímavé vidět, jak toxikologie má celou řadu společných bodů s klinickou biochemií,“ doplnil primář.

Jak poznat časné poškození ledvin podle rozboru krve? Které látky poukazují na náhlé příhody břišní? Těmito a dalšími otázkami se budou zabývat kliničtí biochemici v Písku. Klinická biochemie je specializované odvětví medicíny, které se zabývá zkoumáním a měřením chemických látek například v krvi či moči pacientů. Několik desítek lékařů a laboratorních specialistů se setká 1. a 2. listopadu 2018 v penzionu U Malířských v Písku.

„Laboratorní diagnostika, a v ní zejména klinická biochemie, v současné době poskytuje až osmdesát procent informací o pacientovi. To, které látky se najdou v pacientově krvi či moči, je důležité pro stanovení jeho diagnózy i následný léčebný proces. Setkání biochemiků, které je založeno na vzájemné výměně zkušeností a vzdělávání, je proto velmi důležité pro budoucnost tohoto oboru,“ uvedl hlavní organizátor akce MUDr. Pavel Malina, Ph.D., primář Oddělení klinické biochemie Nemocnice Písek, a. s.

V pořadí už devátého setkání se zúčastní několik lékařů z IKEM (Institutu Klinické a Experimentální Medicíny, který je největším výzkumným pracovištěm v ČR), například jeden z čelních představitelů oboru - prof. MUDr. Antonín Jabor, CSc., žák primáře Nejedlého, emeritní předseda České společnosti klinické biochemie a dlouholetý vedoucí katedry klinické biochemie IPVZ, nyní přednosta Pracoviště laboratorních metod Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM Praha).