Nemocnice Písek a.s.

Dieta - ledvinové kameny

LÉČEBNÁ VÝŽIVA U NEMOCNÝCH S MOČOVÝMI KAMENY

Močové kameny (urolitiáza) jsou nejčastěji umístěny v ledvinové pánvičce či kališích ledvinných a v močovém měchýři. V močovodu se vyskytují při anatomických překážkách odtoku moči anebo nejčastěji při posunu kaménku z ledvinné pánvičky do močového měchýře. Tento pohyb je spojen s tzv. ledvinnou kolikou, která je velmi bolestivá. Kámen se též může zaklínit a vyvolat akutní městnání moči. Častá je zde močová infekce. Pohyb močového kamene bývá často spojen s krvácením, neboť ostré hrany kamene často poraní sliznici močových cest.

VÝSKYT

Podle dnešních poznatků pohlížíme na tvorbu močových kamenů jako na onemocnění celého organismu, přičemž je vytvoření kamene pouze jedním z příznaků onemocnění.

Vedle faktorů zevního prostředí hrají zásadní roli faktory genetické. Za určité situace se však močové kameny vytvoří velmi často.

Jednou z hlavních příčin jsou anatomické překážky odtoku moči spojené s městnáním moči a opakující se močovou infekcí. Nepříznivě by se mohlo uplatňovat i vzdálenější infekční ložisko.

Způsob života je také jedním z důležitých činitelů uplatňujících se při vzniku a růstu močových kamenů. Četná pozorování ukazují, že pracovní vypětí, rozčilování, strach a jiné stavy zvýšené aktivity vyšší nerv. činnosti vedou ke sníženému vylučování moči, a tím napomáhají vzniku infekce močových cest i tvorbě močových kamenů.

Kameny ze solí kyseliny šťavelové (oxalátové kameny) se vyskytují nejvíce u lidí kolem 35-40 let se sedavým způsobem života. Tito lidé nemají sklon k obezitě.

Naproti tomu kameny ze solí kyseliny močové (urátové kameny) postihují převážně lidi mezi 40. – 50. rokem věku a jsou častější u lidí otylých a pohodlných.

U nemocných u kterých známe složení kamenů či je lze podle ostatních nálezů předpokládat, je třeba se navíc řídit určitými pokyny, včetně diety, kterou je možno tvorbu kamenů ovlivnit.

U kamenů ze solí kys. močové, tzv. urátů, jsou doporučovány tyto zásady:

1. V dietě se omezují potraviny s vyšším obsahem metabolitů nukleových kyselin, tzv. purinů.

Je nutné vynechat vnitřnosti, mozeček, zvěřinu a tmavá masa vůbec. Podáváme především bílkoviny mléčné (tvarohy, sýry), vaječné a rostlinné. Lze podat i menší množství bílého masa, např. kuřecího, krůtího či králičího.

2. Nepodávají se silné masové vývary, polévky, masa smažená, pečená a pikantní jídla vůbec.

Nejvhodnější úpravou je vaření, případně dušení.

3. Protože tito nemocní mají často sklon k obezitě, má být jejich strava energeticky méně bohatá.

4. Nápoje vhodné pro tuto dietu jsou následující: šípkový čaj, čaj z listů jahodníku, lipového květu, přesličky, dále mléko a podmáslí. Z minerálních vod především Bílinská, Korunní a Mattonka, Poděbradka a Mlýnský pramen.

Důležitý je však především příjem tekutin jako takový, a to v pravidelných časových intervalech a v dostatečném množství (2 litry na den).

POTRAVINY S VYŠŠÍM OBSAHEM PURINOVÝCH LÁTEK

Jsou-li kameny ze solí kys. šťavelové, tzv. oxaláty, je třeba řídit se především těmito zásadami:

1. Z diety se vylučují potraviny obsahující větší množství oxalátů. Jedná se zejména o špenát, reveň, červenou řepu, fazole. Méně časté má být i podávání brambor (3-4x týdně). Brambory sice neobsahují velké množství kyseliny šťavelové, ale protože se konzumují ve velkém množství, může tak výrazně stoupnout příjem oxalátů.

2. Kuchyňská úprava pokrmů je normální – dovoleny jsou všechny úpravy jako pečení, smažení, dušení…

3. Množství a vydatnost jídla není třeba omezovat, protože tito nemocní nemívají zpravidla sklon k otylosti. Denní energetická hodnota stravy by se měla pohybovat kolem 10tis. kJ.

4. Nápoje vhodné pro tuto dietu jsou následující: čaj šípkový, čaj z lipového květu, čaj z jeřabin. Mohou se podávat minerální vody, především Rudolfka, Ida, Excelsior. Také zde je velmi důležitý pravidelný příjem dostatečného množství tekutin (2 litry na den).

POTRAVINY S VYŠŠÍM OBSAHEM KYSELINY ŠŤAVELOVÉ

PŘÍKLAD JÍDELNÍHO LÍSTKU PŘI MOČOVÝCH KAMENECH

1.DEN

snídaně: Chléb. Tvarohová pomazánka. Rajče.
svačina: Pomeranč.
oběd: Polévka bramborová.
Pečený králík. Dušené zelí. Brambory.
svačina: Chléb. Tavený sýr. Okurka salátová.
večeře: Tvarohové knedlíky s ovocem.

2.DEN

snídaně: Vánočka. Mléko. 
svačina: Chléb. Šunka. Mrkev.
oběd: Drůbeží bujón se zeleninou.
Vepřové maso vařené. Rajská omáčka. Těstoviny.
svačina: Ovocný jogurt.
večeře: Koprová omáčka. Vařené vejce. Brambory.

3.DEN

snídaně: Chléb. Žervé. Paprika.
svačina: Jogurtový nápoj.
oběd: Zeleninová polévka s těstovinou.
Kuřecí plátek. Dušené mrkev. Brambory.
svačina: Banán.
večeře: Zeleninové rizoto se sýrem.

Polévky a dvě svačiny zařazujeme pouze když nemusíme redukovat.