Poučení dárce krve

Poučení dárce krve

I.Ohrožení příjemce krevní transfúze

Léčba krví a krevními složkami přináší příjemci transfúze riziko přenosu infekční choroby od dárce krve. Nemocí přenosných krví je celá řada, z praktického hlediska jsou nejvýznamnější infekční žloutenka typu B, infekční žloutenka typu C a AIDS. Riziko přenosu infekce se snažíme snížit jednak výběrem dárce, jednak vyšetřením odebrané krve.

1) Výběr dárce krve

Riziko výskytu nemoci přenosné krví zvyšuje:

- užívání injekčních drog (i v minulosti)

- léčba pro toxikomanii a alkoholismus v posledním roce

- střídání náhodných sexuálních partnerů, zejm. zahraničních

- pohlavní styk mezi muži po r.1980

- léčba nebo sledování pro pohlavní chorobu v posledním roce

- pohlavní styk provozovaný pro peníze nebo drogy (prostituce)

- pohlavní styk s prostitutkou v posledním roce

- opakovaná léčba krevními deriváty

- úzký kontakt s nemocným s krvácivou chorobou (hemofilie apod.)

- úzký kontakt s nemocným se žloutenkou (rodina, zaměstnání, sexuální partner) v posledním roce

- úzký kontakt s osobou infikovanou HIV nebo s nemocným AIDS

- pobyt v nápravném zařízení(vězení) v posledním roce

- návštěva tropických zemích v posledních 6 měsících (malarie ap.)

- pasivní imunizace proti žloutence typu B v posledním roce (např. pro úraz u zdravotnického personálu)

- léčení lidským růstovým hormonem v minulosti

- výskyt Creutzfeldt-Jacobovy nemoci v pokrevním příbuzenstvu

- neurochirurgický výkon s použitím štěpu tvrdé pleny mozkové

- tetování, propichování uší apod.,akupunktura mimo zdravotnické zařízení aj. v posledním roce

Pokud patříte do některé z uvedených skupin, krev,prosím nedávejte

V případě pochybnosti se poradte s lékařem transfúzního zařízení.

2) Pravidelné dárcovství

Riziko přenosu infekční nemoci ne příjemce transfúzního přípravku je nižší, pokud je dárce krve vyšetřen opakovaně (optimálně v odstupu 3-6 měsíců). Proto se obracíme na dárce krve s prosbou, aby krev darovali pravidelně.

3) Neplacené dárcovství

Riziko přenosu infekční nemoci na příjemce transfúzního přípravku je nižší, pokud není dárce motivován přímým finančním prospěchem (dárce např. neuvede některé významné údaje). Proto dáváme přednost neplacenému dárcovství.

4) Vyšetření odebrané krve

Kromě vyplnění předodběrového dotazníku a vyšetření lékařem (pohovor),vyšetřujeme každou krev (plasmu, krevní destičky) odebranou k přípravě transfúzních přípravků na přítomnost známek infekce:

- HBV (žloutenka B)

- HCV (žloutenka C)

- HIV (původce AIDS)

- syfilis (lues, příjice)

I přes uvedený způsob vyšetření nejsme schopni zaručit příjemci krve (tj.nemocnému) naprostou bezpečnost (např.proto, že test může být založen na průkazu protilátek a dárci může "trvat" 6-8 týdnů, než protilátku po "nakažení" vytvoří),spolupráce s dárcem a vzájemná důvěra má proto zásadní význam. Údaje o zdravotním stavu dárce udržujeme v jeho dokumentaci a při zachování zásad lékařského tajemství poskytujeme část z nich do Národního registru transfúzní služby.

II. Riziko pro dárce krve

1) Odběr krve ne zcela zdravému dárci

Odběrem krve by mohl být ve vzácných případech poškozen dárce, který sám trpí nedostatkem odebírané složky, proto před odběrem vyšetřujeme krevní obraz. Vyšetření lékařem slouží k všeobecnému posouzení zdravotního stavu dárce a je tedy formou "preventivní prohlídky". Z rozhodnutí lékaře někdy vyšetření doplňujeme (zejména u přístrojových odběrů).

2) Nežádoucí reakce na odběr

Jako nežádoucí reakce na odběr (komplikace) se může objevit:

- krevní výron, modřina (špatný vpich, krvácení do podkoží po vpichu): riziko této komplikace lze snížit řádným stlačením místa vpichu po odběru

- celková reakce (obvykle mdloby), je způsobena ne dost rychlým přizpůsobením krevního oběhu změnám při odběru nebo nepřiměřenou psychickou reakcí: ke mdlobě dochází nejčastěji u dárců hladovějících, "uhoněných" a při příliš rychlém opuštění odběrového křesla, důležitý je dostatečný příjem tekutin

- u přístrojových odběrů ( kde je krev mimotělně míšená s protisrážlivým roztokem) může dojít vlivem kolísání hladiny vápníku k drobným svalovým záškubům (obvykle trnutí jazyka, mravenčení rtů ap.),pokud by nebyl vápník podán nebo rychlost odběru upravena, mohlo by dojít i k větším křečím (zcela výjimečně by mohlo dojít k podobným komplikacím i z jiných příčin, zásady jejich prevence i průběh jsou obdobné):

důležité je, aby dárce byl řádně poučen a hlásit již první příznaky.

Všechen materiál používaný k vlastnímu odběru krve i odběru krve k laboratornímu vyšetření je zásadně na jedno použití, žádné RIZIKO přenosu INFEKCE NA DÁRCE NEHROZÍ !!!!!

Věstník Ministerstva zdravotnictví České Republiky

Vydán - únor 1998

Dne:

Podpis dárce: